Vítejte na stránkách věnované skupině Nightwish !!!

NIGHTWISH
(Noční přání)

Čím jen začít? Tím, jak úžasnou hudbu skládají, nebo tím, že mám pro ně šílenou slabost? :D Nightwish nejsou jen obyčejnou kapelou, je to pět lidí, kteří dělají hudbu od srdce, nádherné pohnuté příběhy plné bolesti, přání, tužeb a nevyplněné lásky, hudby, která chytí za srdce a už nikdy nepustí. Nightwish jsou pro mě nádherné vzpomínky (nikdy nezapomenu na ten nepopsatelně krásný pocit, když přijdou na scénu a začnou hrát), ale taky bolavé nohy od čekání před podiem, vlasy polété pivem a vykřičené hlasivky.

 Ale kde se ve mně vzal ten smutek? Proč cítím vztek? Ne na Nightwish, ale na jejich údajné fanoušky, kteří si bohužel ani teď, skoro po třech letech, neodpustí nadávky na jejich adresu. To, co o nich někteří tvrdí, by se nehodilo ani pro nějakou hospodskou kapelu, ne tak pro Nightwish-skupinu světového formátu. Když Tarja musela kapelu opustit, byla jsem strašně nešťastná a prožívala jsem to stejně jako všichni ostatní. Naše královna s božským hlasem je pryč? Věděla jsem, že jsou v kapele problémy, ale ne tak velké a závažné. Říkala jsem si, že už nikdy nebudou jako dřív, že nikdy nenajdou lepší zpěvačku a že je to naprosto zničilo. Co se to stalo? Po čase jsem ale pochopila, že Tarja a kluci prostě spolu už dále hrát nemohli, to co je drželo pospolu zmizelo a už to nešlo změnit.To kouzlo a radost ze hry. Jak mohli tvořit další krásné písně, když si sami sebe přestali vážit? Ale většina zatvrzelých fanoušků Tarji a jen Tarji bohužel nechápou pravou podstatu Nightwish. Není to jen zpěv, nejsou to jen písničky a odehrané koncerty. Naopak- je to touha po tom, aby všichni společně a s láskou tvořili velké dílo. Něco, co se vryje hluboko do našich srdcí, něco co neumíme slovy vyjádřit. To jsou Nightwish! Když potom kluci vybrali Anette, stále jsem ještě měla pochybnosti. Líbil se mi její hlas, to ano, ale budou znít Nightwish stejně upřímě jako doposud? Může Anette nahradit Tarju? Teď už vím, že ano. Stačilo udělat jeden jediný krok-dát nové zpěvačce šanci, pochopit, že právě kvůli ní Nightwish žijí dál, že kvůli ní máme stále na co čekat...Ano, Anette i Tarja mají úplně jiné hlasy, ale nemůžeme tvrdit, který z nich je lepší. Musíme se dívat na kapelu jako takovou. Anette si prošla velice těžkými chvílemi, všechnu tu zlobu musela snášet- ten smích, to pohrdání! Ale ona se nevzdala- zpívala stále s radostí, tančila, povzbuzovala nás a byla šťastná za každou vteřinu, kterou může strávit na podiu. Pomalu a jistě vrací Nightwish zpět to kouzlo, které kdysi ztratili. Jsou zase jako kapela, klesli na dno a teď se pomalu, ale jistě, vracejí s plnou silou zpět k hvězdnému nebi, které jim bylo na čas odcizeno. Nepotřebují lidi, co je jen pomlouvají a kteří se i tak považují za fanoušky, Nighwish moc dobře vědí, že praví fanoušci jim zůstali nadále věrní. Jdou dál s čistým štítem a ani přes to, co se odehrálo, je neopouští smysl pro humor. Tato veselá parta si mě prostě získala. Byla jsem na jejich koncertech a jsou to pro mě snad ty nejkrásnější zážitky v životě. Co bych dala za to, vidět je ještě znovu. Nightwish je něco mimořádného. Kdo by čekal, že u táborového ohně může vzniknout něco tak úžasného? Tehdy ještě nikdo nevěděl, co Nightwish bude za pár let znamenat v našich srdcích. Možná jsem dětinská, možná jsem úplný blázen, ale jsem za to ráda. Hudba Nightwish mi v mnohém pomohla, zamyslela jsem se nad určitými věcmi a dovedla mě k poslouchání dalších skvělých finských kapel. Našla jsem si hudbu, kterou můžu obdivovat a vzhlížet k ní. Pravou hudbu. Nighwish vlastně kvůli své mamce poslouchám už od tří let a nejspíš s tím nikdy nepřestanu :)

A teď nechám mluvit internet:

Myšlenka Nightwish byla zrozena jedné červencové noci 1996, kdy Tuomas seděl se svými přáteli kolem táborového ohně. První tři akustické, náladové písně, byly nahrány mezi říjnem a prosincem 1996. V tu dobu měla skupina tři členy: Tuomase, Tarju a Emppuho.

Nightwish chtěli vědět, jak by jejich hudba zněla s bicími, a tak se ke kapele připojil Jukka. Emppu také vyměnil akustickou kytaru za elektrickou. Po pár týdnech cvičení šli v dubnu 1997 do studia a nahráli sedm písní, které můžete najít na limitované edici alba Angels Fall First.

V květnu 1997 podepsali Nightwish se Spinefarm nahrávací smlouvu na dvě alba. V srpnu nahráli čtyři nové písně. Před vydáním Angels Fall First byl vydán singl The Carpenter, terý se dostal na osmou příčku prodejnosti singlů ve Finsku.

Album Angels Fall First bylo vydáno na začátku října a umístilo se na 31. místě žebříčku alb ve Finsku. Svůj první koncert odehráli Nightwish v Kitee 31. prosince 1997. Tuto zimu však odehráli pouze sedm koncertů, protože Jukka a Emppu byli na vojně a Tarja musela studovat. Nightwish a Spinefarm prodloužili kontrakt na tři alba místo dvou.

V dubnu 1998 začalo natáčení prvního videa The Carpenter. Bylo hotovo na začátku května a hrálo v Jyrki. V létě se k Nightwish přidal basák Sami Vänskä. Celé léto pilně zkoušeli nové písně. Do studia šli na začátku srpna. Nahrávky byly hotovy na konci října. 13. listopadu koncertovali Nightwish v Kitee, kde bylo také nahráno video pro píseň Sacrament of Wilderness. Single této písně byl vydán 26. Srpna, nové album Oceanborn vydali 7. prosince.

Všichni byli překvapení obrovským úspěchem Oceanbornu. Dostal se až na pátou příčku prodejnosti a Sacrament of Wilderness byl dokonce několik týdnů první mezi singly. V zimě 1999 odehráli Nightwish za tři měsíce množství koncertů po celé zemi. Na jaře došlo k vydání alba Oceanborn i mimo Finsko. V květnu začali Nightwish znovu koncertovat a dva a půl měsíce hráli na všech velkých rockových festivalech v zemi. Ve stejnou dobu nahráli single Sleeping Sun. V srpnu byl singl vydán v Německu a obsahoval také písně Walking in the Air, Swanheart a Angels Fall First - prodalo se ho tam 15 000 kopií za pouhý jeden měsíc. V srpnu už bylo skupině jasné, že Oceanborn a Sacrament of Wilderness mají cenu zlata. V tu dobu byla potvrzena evropská koncertní šnůra 26 koncertů, které se spolu s Nightwish zůčastnila i německá skupina Rage.

Na začátku roku 2000 začali Nightwish nahrávat své třetí album. Vítaným přerušením nudné práce ve studiu byla finská kvalifikace hudební soutěže Eurovize, jíž se zúčastnili s písní Sleeping Sun. Nightwish vyhráli první kolo kvalifikace, ale i přes své zdrcující vítězství v televizním hlasování skončili na druhém místě.

Nové album Wishmaster bylo vydáno v květnu a Nightwish se okamžitě vydali na turné, které začalo v Kitee, rodišti skupiny. Tam také obdrželi tři zlaté desky za Oceanborn a singly Sacrament of Wilderness, Walking in the Air a Sleeping Sun. Wishmaster vyletěl na první místo finského žebříčku a udžel si ho tři týdny. Právě tato doba stačila na to, aby obdržel zlatou desku. Wishmaster byl chválen jak fanoušky tak i médii a v červnovém číslo německého magazínu Rock Hard byl označen za album měsíce, přestože byla v té době vydána i dlouho očekávaná alba Bon Joviho a Iron Maiden.

Wishmaster se také prosadil v německém a francouzském žebříčku kde získal 21. a 61. pozici. "Wishmaster World Tour", která začal v Kitee pokračovala nejdříve na velkých finských festivalech a v červenci 2000 zamířila do Jižní Ameriky. Třítýdenní turné v Brazíli, Chile, Argentině, Panamě a Mexiku bylo zatím největší zkušeností Nightwish vůbec. Toto turné bylo následováno uspěšnými vystoupeními na Wacken Open Air, Biebop Metal Festu a prvním evropským turné se Sinergy a Eternal Tears Of Sorrow. V listopadu hráli Nightwish také dvakrát v Montrealu.

Jejich dalším projektem bylo vytvoření živého koncertního záznamu na DVD a VHS spolu s limitovanou edicí živého alba (pouze pro Finsko) Koncert byl odehrán v Tampere 29. prosince 2000. Materiál by vydán byl v dubnu 2001 ve Finsku, celosvětově pak v létě 2001. Na konci záznamu jsou skupině předány platinové desky za Wishmaster a zlaté desky za singl Deep Silent Complete!

Nightwish taky prodloužili nahrávací kontrakt se Spinefarm Records o jedno album, které bylo naplánováno na léto 2002.

Video k písni Over the Hills and Far Away, které ve Finsku rychle získalo platinu jako mini-CD, bylo natočeno v srpnu 2001 ve Finsku. Finské turné skončilo téhož roku v Nivale a Nightwish měli blízko k rozchodu. Tuomas vyrazil do Laponska trampovat a urovnat si myšlenky. Aby mohla skupina dále pokračovat, muselo dojít ke změnám. Jak sám řekl, chtěl Tuomas Nightwish rozpustit kvůli dlouhotrvajícím neshodám ve skupině.

K tomu naštěstí nedošlo, ale ve skutečnosti se přece jenom něco stalo. Sami Vänskä, který byl ve skupině od dob Oceanbornu, musel odejít. Marco Hietala, známý z Tarotu a Sinergy, slíbil, že vstoupí do skupiny jako náhrada pro další album a turné. Jejich novou bookovací agenturou se stalo King Foo Entertainment a jejich dlouholetý přítel a spolupracovník Ewo Rytkönen se stal jejich manažerem. Aby oslavili "nový začátek", byl na jejich domovské stránce, 24. listopadu otevřen nový obchod pro fanoušky. Nahrávání dalšího alba Century Child začalo v lednu 2002.

Začátek roku 2002 přinesl skupině ve srovnání s předchozími obtížnými časy dobré zprávy. Jako skupina i jako jednotlivci se umístili na předních místech čtenářských hlasování v mnoha domácích i zahraničních magazínech. Fanoušci je po změnách neopustili, ba právě naopak. Ever Dream, první singl nadcházejícího alba, získal ve Finsku zlatou desku už po dvou dnech. V té době také Nightwish oznámili, že si dají pauzu hned, jak skončí "Century Child World Tour 2002", Tarja během této pauzy dokončí svá studia v Německu. Po tomto oznámení se mezi fanoušky objevilo mnoho spekulací. Sami odešel minulý podzim, teď rok dlouhá přestávka...

Century Child vyšlo v květnu 2002 a vytvořilo rekord v prodeji, získalo zlato ve Finsku už po dvou hodinách! Po dvou týdnech získalo platinu (30 000 kopií) a rychle se prodávalo dál. V té době už Nightwish byli na prvních místech v tabulkách singlů i alb, vůbec poprvé v historii. I další země odpovídaly: v Německu byli na pátém místě, v Rakousku patnáctí, to byly zatím vůbec nejvyšší pozice skupiny v zahraničí. V červenci absoulvovali Nightwish úspěšné turné v Jižní Americe, téměř všechny koncerty byly vyprodané. V Brazílii bylo první vydání Century Child rozprodáno během jediného dne a ani úspěšné evropské turné toho roku nezůstalo bookovacími agenturami nepovšimnuto. Mnoho evropských koncertů bylo vysílano živě přes internet, je třeba říci, že spojení byly často přetížené. Téměř 10 000 fanoušků najednou se snažilo koncerty sledovat. Prodáním udivujících 59 000 kopií ve Finsku se stalo Century Child druhým nejprodávanějším albem roku 2002 v zemi. Přestávka začala na konci roku 2002, ale chlapci si během ní moc odpočinku neužili. Jukka hrál se Sethian a Bitch Driven, Tuomas se Sethian, For My Pain..., Timo Rautiainen a Trio Niskalaukaus, Emppu hrál s Altar a Marco s Tarotem. Celkem vzato, přestávka neměla být rok dlouhá, zpátky na cestu...

Začátek roku znamenal ještě lepší výsledky v čtenářských hlasováních. Bylo zamluveno studio pro nahrávání dalšího alba, jehož vydání bylo plánováno na příští rok. Jukkovi a jeho přítelkyni Satu se 11. března 2003 narodila dcera Luna. Nightwish obdželi za Century Child svou první dvouplatinovou cenu, prodalo se 60 000 kopií. Kapela koncertovala v roce 2003 většinou v zahraničí, jediný koncert ve Finsku se uskutečnil v RMJ 20. června 2003. Švédsko navštívili poprvé během vyprodaného "Gates of Metal" festivalu v Hultsfredu. V roce 2003 byl natočen DVD dokument End of Innocence, jehož datum vydání bylo neustále odkládáno kvůli obrovskému množství materiálu. V květnu 2003 oznámila Tarja Turunen, že se před několika měsíci tajně vdala a že se stěhuje zpět do Finska.

DVD End of Innocence bylo konečně vydáno 6. října 2003 a v tomto momentě začalo nahrávání dalšího alba. Jejich páté album "Once" mělo být nejdůležitějším albem v historii Nightwish. Mezitím si finská prezidentka Tarja Halonen také všimla úspěchu Nightwish a pozvala Tarju Turunen a jejího manžela Marcela Cabuliho každoroční oslavu dne nezávislosti konanou v prezidentské rezidenci. Tarjiny šaty byly zvoleny nejkrásnějšími šaty večera.
Před Vánoci 2003 Nightwish vydražili jevištní pozadí z "Century Child World Tour" a všechny peníze věnovali na charitu. Těchto 1750 eur získal [Parikanniemi`s] domov dětí v Ristiině v prosinci 2003. Peníze byly předány Tarjou Turunen, hrdým majitelem jevištního pozadí se stal Michael "Big Tini" Leipold z Německa.

Rok 2004 byl dychtivě očekáván jak fanoušky tak kapelou. Vyčerpávající studiové session si vzaly své fyzické i mentální oběti. Skutečné nahrávání proběhly ve Phoenix studios v Londýně, ve stejném studiu a se stejným orchestrem (The Academy of St.Martins in the Field), s jaké použil Howard Shore při skládání hudby pro trilogii Pán prstenů. Orchestrální a sborové aranže byly složeny Pipem Williamsem, který dělal producenta například Status Quo a Uriah Heep. Hodně času, velká očekávání!

Nemo byl prvním vydaným singlem nadcházejícího alba a bylo k němu vytvořeny také velkorozpočtové video. Režisérem byl Antti Jokinen, který předtím pracoval například pro Shania Twain a Eminema. S novým albem došlo k několika změnám v nahrávacím kontraktu a nový materiál vydal Nuclear Blast. Staré dobré Spinefarm Records ale stále řídí distribuci ve Finsku. Nuclear Blast utratil propagací Once hlavně v Německu značné množství peněz. Obrázky Nightwish a Once zaplavily všechny televizní kanály, metra, autobusy a ulice, a tento nátlak nebude jen tak zapomenut. Každý Němec Nightwish od teď zná.

Once ve Finsku získalo, stejně jako singl Nemo, zlato hned v den vydání. Nightwish se v květnu 2004 s albem Once vydali na světové turné, které trvalo do konce října roku 2005. Toto turné bylo zatím nejvetší v celé historii Nightwish. Šlo o přibližně 130 koncertů po celém světě, včetně pro skupinu nových zemí jako Japonsko, Austrálii, Kolumbii, Ekvádor, Polsko, Slovinsko, Portugalsko, Dánsko a Řecko. Toto turné bylo největší v historii kapely. Měsíc od měsíce hráli Nightwish na větších a větších pódiích a všechny zprávy hovořily o velkém úspěchu. Na podzim roku 2004 vyšel druhý singl, Wish I Had An Angel. Video k této písni natáčel Uwe Boll, režisér filmů "Alone In The Dark", ve kterém také tato píseň zazněla. Tento druhý singl také zaznamenal obrovský úspěch a výrazně pomohl i prodeji alba Once. V srpnu se Nightwish konečně dostali do USA! Turné bylo velmi úspěšné a skupina si naplánovala vrátit se v roce 2005 s ještě větším. Po koncertních šňůrách v Evropě a Jižní Americe na podzim roku 2004 a několika samostatných koncertech v prosinci si kapela dala v lednu 2005 volno.

V únoru 2005 Nightwish získali pět ocenění Emma-Gala (finské ceny Grammy). Mezi jinými vyhráli v kategoriích "Skupina roku" a "Nejlépe prodávané album roku". Tuomas a Marco si do Helsinek na předávání odskočili z evropského turné. Posledním koncertem na turné v Evropě byl i dosud největším koncertem skupiny - ve Stuttgartu se na Nightwish přišlo podívat 10 001 lidí!
V březnu Nightwish poprvé hráli v Japonsku a Austrálii; v dubnu a květnu si dali přestávku, protože měla Tarja jiné zájmy, ale na konci května se skupina na turné vrátila koncerty v Polsku s Iron Maiden a v Norsku s Mötley Crüe.
V červenci vyšel třetí singl, nová verze Sleeping Sun; nahrávací společnost se ho totiž rozhodla využít k propagaci chystané kolekce Highest Hopes. Novou verzi klipu k "Sleeping Sun" režíroval Joern Heitmann a natáčela se v srpnu 2005 v Praze. Na podzim roku 2005 Nightwish odehráli několik koncertů, mezi jinými i v legendární Hammersmith Apollo Venue, přičemž tato hala byla plně vyprodaná. Po kratším festivalovém turné po Jižní Americe (v říjnu), se světové turné Once chýlilo ke konci. Jeho závěrečný koncert se konal 21. října 2005 v Hartwall Aréně v Helsinkách pro 11 500 lidí. Toto vystoupení se také nahrávalo a později vydalo jako živé DVD s názvem End of an Era.
Po tomto posledním koncertě Tuomas, Emppu, Marco a Jukka vyhodili ze skupiny Tarju Turunen a jejího manažera Marcela Cabuliho. Důvodem bylo, že se jejich celkový postoj a činy během turné Once obrátily proti téměř všemu, co Nightwish představují. Jak se dá snadno představit, po zprávě o tomto profesionálním rozchodu následoval neuvěřitelný rozruch. Když se tento směšný povyk konečně začal koncem roku 2005 uklidňovat, Nightwish mohli hledět do budoucnosti a očekávat objevení nové zpěvačky.
Koncem roku 2005 se po celém světě prodalo přibližně 1 000 000 kopií, ve Finsku prodejnost stoupla na třikrát platinovou, v Německu platinovou, ve Švédsku, Norsku, Švýcarsku a Rakousku získalo zlato. Kolekce "Highest Hopes" se koncem roku 2005 ve Finsku prodala jako dvakrát platinová a v Norsku jako zlatá.

Po předlouhém hledání a miliony nepravdivých dohadů o výběru nové zpěvačky, nakonec našli velice slušnou náhradu. Švédku Anette Olzon.