Jdi na obsah Jdi na menu
 


TUOMAS Rozhovor

MT: Jsem z Řecka, takže se má první otázka bude týkat vaše posledního koncertu v Aténách. Jak to proběhlo?
Tuomas: Pokazilo se úplně všechno, co se pokazit mohlo! Ale fanoušci a všichni lidi byli moc milí.

MT: Měli jste problémy se zvukem? Někteří z fanoušků si totiž stěžovali na špatnou kvalitu ozvučení.
Tuomas: Měli jsme tam špatné vybavení, nebyl stanoven žádný pevný rozvrh; začali jsme s dvouhodinovým zpožděním a pak nás požádali, abychom své vystoupení zkrátili. V zákulisí nebylo celý den žádné občerstvení. Když třeba technici musí celý den pracovat a nedostanou ani sendvič, má to samozřejmě negativní vliv. Nevím, co se stalo, protože ti lidi už měli s pořádáním koncertů zkušenosti, takže asi měli jenom špatný den. Naštěstí byli lidi moc milí i přesto, že tam museli celý den postávat.

MT: Dobře, můžeme přejít dál. Jak těžké pro Anette bylo nebo stále je zvládat všechen ten tlak ze strany fanoušků a médií?
Tuomas: Každým dnem se jí daří lépe a myslím, že se do své role na koncertech vžila. Daří se jí a hodně si to užívá, ale má i hodně starostí o své soukromí, to jí taky trochu nahání strach. Někdy ji lidi vyděsí, například když ji nějací fanoušci při autogramiádě objímají a ona si v tu chvíli pomyslí „Proč tohle dělají?“ Takže tohle ji znepokojuje, ale když si uvědomíte, čím vším si za poslední rok prošla, řekl bych, že to zvládá skvěle a dávám jí jedničku s hvězdičkou!

MT: Jak těžké bylo najít novou zpěvačku?
Tuomas: Hledání bylo dlouhé, ale teď když o tom tak přemýšlím, relativně snadné. Trvalo nám to asi 14 měsíců a dva tisíce demo nahrávek...

MT: Tomu říkáš „snadné“?
Tuomas: (směje se) V určitém smyslu to snadné bylo. Zhruba každé dva týdny jsme si sedli ke krabici demo nahrávek a začali je poslouchat. Byla to zábava, protože ta dema byla hodně různá, rozhodně ne jednotvárná.

MT: Přihlásily se vám i nějaké „divné“ zpěvačky?
Tuomas: Spousta, vždyť nejmladší bylo 12 a nejstarší 66! Bylo až kouzelné, jak se některé snažily. Podařilo se nám hledání zúžit na deset, se kterými jsme se i osobně setkali. Tři z nich měly největší potenciál a Anette jsme vybrali hlasováním. Hlasovali pro ni všichni členové skupiny.

MT: Takto změnit hlasový styl Nightwish jste se rozhodli ještě před konkurzem?
Tuomas: Jo, chtěli jsme změnu od základů. I když jsme nevěděli, co přesně chceme, věděli jsme na sto procent jistě, že nechceme hledat další Tarju. Tarja totiž svůj styl zpěvu zvládala tak dobře, že by bylo rouhání snažit se ji napodobit. Takže jsme se rozhodli hledat někoho jiného, kdo by měl hlas stejně silný a dokázal do něj vložit tolik emocí.

MT: Opravdu jsme měli všechnu hudbu připravenou už před příchodem Anette do skupiny?
Tuomas: Jo a je to vlastně vtipný, protože hudba nebyla jenom složená, ale i nahraná. Takže jsme měli hotové vše kromě ženské hlasové linky a nějakých orchestrálních partů.

MT: To pro Anette asi bylo velice těžké, napasovat svůj hlas do vaší hudby. Obvykle je to naopak; hudba se nabaluje na hlas zpěváka.
Tuomas: To vím a při tvorbě příštího alba už budu její styl perfektně znát, takže to bude snazší. Ale pro „Dark Passion Play“ už jsem měl všechny vokální linky, texty a melodie připravené, takže když přišla do studia, řekl jsem jí, co přesně dělat, a za asi tři týdny bylo hotovo. Odvedla vynikající práci!

MT: Museli jste zrušit několik koncertů ve Státech; co se stalo?
Tuomas: Na začátku turné jsme zrušili dva koncerty, protože naše věci zůstaly kvůli zrušenému letu v Mexiku. Takže jsme je prostě odehrát nemohli.

MT: Turné už trvá dlouho; jak zvládáte takový nabitý program?
Tuomas: Začátek byl pekelně těžký! Na turné jsme se vydali v říjnu a odehráli jsme 115 koncertů, tenhle je ve Státech z celé řady poslední. I když jsou všichni unavení, myslím, že taky uvolnění a už i opilí! Dneska večer se bude pařit! Přestože nás koncertování bavilo, všichni jsme rádi, že se vracíme domů.

MT: Taky s vámi pár koncertů odehrál John Two-Hawks. Jak jste se s ním spojili?
Tuomas: Vše začalo s „Creek Mary’s Blood“, která vypráví o masakrování indiánského obyvatelstva. Proto jsme do té skladby chtěli zapojit opravdovou indiánskou hudbu a zpěvy, a tak jsem prostě vygooglil „indiánští hudebníci“ a hned první odkaz byl na Johna Two-Hawkse. Napsal jsem mu email a on hned další den odpověděl! Pak jsem mu poslal text písně, abych viděl, jestli ho ta práce zaujme... a nakonec zaujala. Myslím, že dnes je to počtvrté, kdy hrajeme společně.

MT: Doopravdy se o indiánskou minulost zajímáš?
Tuomas: Ano, možná jsem byl v minulém životě Indián... Je mi sympatický jejich respekt k přírodě a chápání kruhu života. Dnešní lidé už spojení s přírodou úplně ztratili.

MT: Jak důležité jsou pro tebe texty?
Tuomas: Řekl bych, že poměr důležitosti textů a hudby je pro mě padesát na padesát. Texty mají pro mě obrovský význam. Dnešní skupiny ze sebe dávají sto procent, aby napsaly hudbu, a pak někdo jenom tak napíše nějaké texty. Chci vyprávět příběhy a malovat. Vlastně píšu o stejných věcech jako spousta jiných skupin – láska, nenávist, sny, přání – ale existuje tolik způsobů, jak tohle všechno vyjádřit. Jazyk a poezie jsou jedny z nejkrásnějších věcí na světě; myslím, že při psaní textů by měl člověk hledat tajemné a záhadné způsoby, jak něco říct. Například fakt nesnáším text k „Always“ od Bon Joviho; podle mě je to ten nejpříšernější způsob, jak mluvit o lásce. Ta píseň je hodně dobrá, ale láska se dá vyjádřit mnoha způsoby, ne jen primitivním „oh, kotě, vždycky tě budu milovat“.

MT: Co tě napadne jako první, hudba, nebo text?
Tuomas: Vlastně mě na začátku napadne téma písně a pak přemýšlím o hudbě. Uvažuju, jaká hudba by se nejlépe hodila k příběhu, který chci vyprávět. Takže na počátku je hudba, texty přicházejí až úplně na konec.

MT: Teď jste natočili nový videoklip k „Islanderovi“. Podíleli jste se nějak na tvorbě?
Tuomas: Měli jsme pár nápadů. Chtěl jsem tam maják, námořníka, který by za sebou táhl loď; pak režiséra napadlo, že by se ta loď mohla vznášet. To byl vážně parádní nápad! Taky jsem chtěl, aby v klipu byl táborový oheň a skupina hrála kolem něj, ale režisér to vymyslel jinak a to taky vyšlo skvěle.

MT: Zajímalo by mě jak to, že je ve Finsku metalová scéna tak silná?
Tuomas: Kéž bych na to uměl odpovědět. Myslím, že metalová scéna je výrazná ve všech skandinávských zemích. Asi máme metal v krvi; je pro nás přirozený; jako hip hop pro Američany nebo reggae pro Jamaičany. Skandinávci jsou myslím doopravdy upřímní ve všem, co dělají, a takhle si získávají respekt fanoušků.

MT: Jo, úplně s tebou souhlasím. Jak došlo k tomu, že budeš produkovat nové album skupiny Indica?
Tuomas: Konečně se mě na to někdo zeptal! Je to prosté (směje se), tuhle skupinu znám od začátku a věřím, že je hodně podceňovaná. Během našeho skandinávského turné nám dělali předkapelu a tak jsme se spřátelili.

MT: Chtěl bys produkovat alba i pro jiné skupiny?
Tuomas: Rozhodně ne; a proto mi taky dlouho trvalo, než jsem se rozhodl pro spolupráci s Indicou. Nezajímá mě produkování ničeho jiného než Nightwish!

MT: V rocu 2000 jste se zúčastnili semifinále soutěže Eurovize, ale neuspěli jste...
Tuomas: Díky Bohu, že ne!

MT: Dostali jste tu nabídku ještě někdy?
Tuomas: Vlastně ano! Ještě jednou po roce 2000 nás o píseň požádali, ale rozhodně jsme odmítli!

MT: Proč?
Tuomas: Eurovize je tak trochu hloupá soutěž; je to spíše politická než hudební záležitost. Je zábava ji sledovat, ale... od doby ABBY se myslím ani jeden umělec po vítězství neproslavil.

MT: Plánujete natočit DVD se záznamem koncertu?
Tuomas: Uvažovali jsme o tom, že bychom toto turné zakončili nahráváním DVD, ale pak jsme se rozhodli, že chceme s Anette nejprve natočit ještě jedno album. Takže žádné DVD s koncertem před naším dalším albem nevyjde.

MT: Když už o tom mluvíš, už máte pro další album něco připraveného?
Tuomas: Studio jsme si zamluvili na jaro 2010. Mám hodně textů a nápadů, jednu píseň, ale jde o to, že na turné skládat nemůžu. Abych mohl pracovat, potřebuju týdny a týdny samoty a klidu.

MT: Jaký změny můžeme od nového alba čekat, když je teď ve skupině Anette?
Tuomas: Nemyslím, že se bude moc věcí měnit; podle mě není moc dobré přemýšlet o tom, jaká hudba bude, než ji vůbec napíšu. Musím nechat svou mysl volně plout a vytvářet hudbu, která mi prostě přijde správná. Jistě vím jen něco o posledním albu Nightwish; bude čistě akustické, protože tak tahle skupina začala.

MT: Kdy jste přešli od akustické hudby k elektrické?
Tuomas: To trvalo jen pár měsíců, protože s klávesami a akustickými nástroji toho člověk moc neudělá. Byla to prostě nuda!

MT: Uvažovali jste někdy o čistě akustickém koncertu?
Tuomas: Tu otázku už jsem slyšel tolikrát... Možná nemám odvahu zkusit takový koncert udělat; některé skladby, jako třeba „Islander“ nebo i „Nemo“ by tak zahrát šly. Ale v hudbě Nightwish je taková spousta prvků, že by to podle mě nebylo možné.

MT: Má poslední otázka pramení z osobního zájmu; zbožňuji vinylovou edici posledního alba Nightwish, tak by mě zajímalo, jestli budete svou hudbu na gramodeskách vydávat i dál?
Tuomas: Určitě ano. Pro nás je to z vizuálního hlediska něco úplně nového. Mám na vinylových deskách všechna naše alba, i když nemám na čem je přehrát.

MT: Nejen že lépe vypadají, i zvuk je lepší!
Tuomas: Ano, říká se to. V nejbližší budoucnosti si gramofon pořídím.

MT: Díky za tvůj čas, a jestli chceš něco dodat, prosím.
Tuomas: No, rád bych využil příležitosti a omluvil se, jestli někoho náš koncert v Řecku naštval. Pár věcí se pokazilo a my byli naštvaní, ale ne kvůli fanouškům; ti byli opravdu skvělí, tak doufám, že se nezlobíte! 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Prosímpříj'd!!!!

(Tereza, 28. 8. 2008 8:49)

Příjď se podívat na mou párty na blogu kterázačíná v 13:00 hod.Srdečně tě zvu!!!!!!!!!!!!!:-D

Nightwish

(Terka, 22. 7. 2008 0:58)

Ahoj...tak sem si řikala jestli si to nebyla ty kdo chtěl nějáký starý písničky přespívaný od Anette mam když tak nějáký live v dobrý kvalitě tak jestli chceš napiš na icq